 |
Aurelius
Mladá odrůda, původem z Moravy. Vznikla křížením odrůd Neuburské a Ryzlink rýnský. Barva je zelenožlutá. Chuť plná s výraznějšími kyselinam, svěží až řízná, jemně kořenitá. Ve vůni a chuti můžeme hledat jablko, citronovou kůru, koření.
Vhodný k lehčím úpravám drůbeže, k pstruhům i jiným rybám. |
|
|
|
Chardonnay
pochází z Burgundska, víno světle žluté barvy, má neutrální chuť s vyšším obsahem příjemných, pikantních kyselin s plnou kořenitostí. Vůně je středně výrazná s tóny nezralých jablek nebo lískových či vlašských ořechů.
Víno je mimořádně vhodné k mořským specialitám, minutkovým masům a jemným sýrům. |
|
|
|
Irsai Oliver
byl vyšlechtěn v Maďarsku v Kecskemétu křížením odrůd Bratislavské bílé a Čabaňská perla. Víno je kořenité, má výraznou muškátovou chuť i vůni a zlato–žlutavou barvu.
Svojí charakteristikou se hodí ke sladkým dezertům. |
| |
|
|
|
Muškát moravský
Zpracování hroznů na kvalitní víno s muškátovou vůní je náročné na umění vinaře jak ve vinici, tak ve sklepě. Je vhodný do směsí a jako součást značkových vín i sektů. Barva je světle žlutá, vůně výrazně muškátová. Chuť je lehčí, s nižším obsahem kyselin.
Je vhodný jako aperitiv k předkrmům z husích jater nebo k plodům moře, také se hodí k jemným paštikám. |
|
|
|
Müller Thurgau
odrůda vyšlechtěná křížením Ryzlinku rýnského a Sylvánského zeleného koncem minulého století ve Švýcarsku. Pro výborné pěstitelské vlastnosti a svou plastičnost a nenáročnost je dnes u nás nejrozšířenější odrůdou. Víno je zelenkavě žluté barvy, s typicky jemně muškátovým až broskvovým buketem a příjemnou harmonickou chutí.
Jeho ušlechtilá chuť a vůně velmi dobře vynikne po telecí pečeni, uzeném jazyku, šunce, štice, pstruhovi, je vhodný i k drůbeži, paštice či obložené míse. |
|
|
|
Neuburské
pochází z dolních Rakous. Víno je barvy zelenkavé až žluté, příjemné vůně připomínajících nádech kouře. Je vyhledáváno znalci a milovníky vín.
Je doporučováno k bílým sýrům, zeleninovým polévkám, vydatnějším, ale neutrálním jídlům a také k vařeným masům a přírodním úpravám hovězího. |
|
|
|
Pálava
nová odrůda vyšlechtěná v Perné křížením Tramínu a Müller-Thurgau. Víno má intenzívní tramínovou vůní, je lahodné, plné a harmonické, v chuti s výrazným kořínkem.
Doporučuje se k drůbežímu, telecímu s ovocem nebo k jemným sýrům, k čínským specialitám, zelenině nebo k dezertu. |
|
|
|
Rulandské bílé
pochází z Francie, u nás je nejrozšířenější ze špičkových vín. Víno zráním získává zelenožlutou až zlatou barvu s typickou vůní chleboviny. Chuť je plná, víno potřebuje vyzrálost dvou i více let.
Podává se k telecímu, kuřecímu, sýrům, restovaným játrům, gulášům, omáčkám, klobásům, divočině a mírně pikantním pokrmům. |
|
|
|
Rulandské šedé
Stará odrůda, pravděpodobně z Francie. Barva je zlatožlutá, vůně neutrální s ovocnými tóny. Chuť je plná, dlouhotrvající, hebká, s vysokým extraktem. Nacházíme v ní pomeranč, med, jablka, hrušky, mango, květiny.
Doprovází nejčastěji hutná a kořeněná jídla nebo rybí speciality, těžší úpravy drůbeže, hustší polévky. |
|
|
|
Ryzlink rýnský
Stará odrůda, původem z Německa. Barva je světle zelenožlutá až zlatavá. Škála vůní je široká : po ovocných plodech, kořenité, minerální zemité, kouřové. V chuti hraje velkou roli kyselina a její zralost. Ve vůni i chuti lze najít broskev, jablko, pomeranč, citronovou kůru, kdouli, med, marcipán,mandle, minerály, lipový květ.
Doporučuje se k lehčím úpravám drůbeže, ke studeným předkrmům a telecímu masu, k pstruhům i jiným rybám. |
|
|
|
Ryzlink vlašský
jeho původ je neznámý, u nás jedna z nejvíce pěstovaných odrůd. Víno vyzrává později, vyznačuje se světle zelenou barvou s jemnou nevtíravou vůní a svěží chutí, s tropickou kyselinkou. Většinou se používá pro výrobu známkových vín nebo jako suroviny pro výrobu šumivých vín.
Nejlepší vlastnosti Ryzlinku vlašského se ještě umocňují v kombinaci s pokrmy z lehkého bílého masa, se šunkou, vepřovou pečení či kachnou. |
|
|
|
Sauvignon
pochází z Francie, u nás není příliš rozšířen. Víno světlozelené až zelenožluté barvy s typickou chutí po kopřivách, broskvích nebo až černém rybízu podle ročníku a polohy, což se projevuje i v chuti. Nazráváním v láhvi se tato chuť mění na harmonické lahvové zralé víno.
Podává se k pikantním, kořeněným masům a drůbeži, ale je vhodné i k sýrům nebo moučníkům. Lahvově zralé můžeme nabídnout i jako aperitiv. |
|
|
|
Veltlínské zelené
původ není znám, rozšířená odrůda v Dolním Rakousku a u nás. Podle vyzrálosti ročníku dává vína běžná stolní, ale i vysoce jakostní, světlozelené až nazlátlé barvy s medově lipovou vůní, podobně jako ryzlink vlašský tvoří u nás hlavní podíl známkových vín.
Tato odrůda se hodí k studeným mísám, slaným předkrmům, smaženému filé, drůbežímu a jehněčímu masu. |
|
|
|
